Tělem člověk, duší fotograf.

​

Už dvanáctým rokem postupně odhaluji kouzlo fotografie a zdá se mi, že rok od roku je pro mě tenhle obor důležitější a důležitější. Začínám sám sebe definovat tím, co fotografie znamená. Dívám se na člověka a nevidím osobu, ale přemýšlím, jak bych ho zachytil. Dívám se na přírodu nebo na město a nevidím místa, ale potenciální fotky, které by mohly vzniknout.

 

Udělat si kávu, zapálit si cigáro a pustit se do úprav právě nafocených snímků je ten největší relax, jaký si umím představit. Je to zkrátka životní styl. Ale jen, když jste svobodní...

 

Dlouho jsem hledal sám sebe. Až po letech zkušeností jsem se našel v tom dělat si co chci a fotit si co chci. Sobecké? Možná. Ale dává mi to to nejdůležitější, co na mé práci existuje - svobodu. V tom jsem během těch let konečně dozrál. A díky tomu mohu onu sobeckost vracet společnosti. Svojí tvorbou a edukací.

​

Fotografie je obor, který se prudce mění, a přitom je nesmrtelný. Ale především je (a měla by být) nesmrtelná chuť a touha dělat to, co vy chcete, fotit to, co vy chcete, bez tlaku okolí, bez nepříjemných povinností. Vytvářet si svá vlastní pravidla. Jen takový fotograf může naplno fotit to, co vidí, ale i to, co cítí. Je pak těžší v tom obřím moři ryb uživit se? Ano. Ale je to to, co chcete vy. Díky tomu žijete svůj život.

 

A proto... #shootwhatuwant #fotsicochces